Současné odborné a laické aktivity pro uchování dialektů českého jazyka
V současné době narůstá míra urbanizace a vliv médií, zvyšuje se vzdělání obyvatelstva, lidé migrují za prací a počty autochtonních nářečních mluvčích klesají. Dochází tak k rapidnímu ústupu nářečí a ke stírání nářečních rozdílů, v některých lokalitách je nesnadné najít vhodné respondenty pro nářeční výzkumy. Jako vysoce aktuální se tedy jeví aktivity směřující k uchování nářečí českého jazyka. Dialektologové nářeční materiál shromažďují, archivují a vědecky zpracovávají, někteří laičtí zájemci o nářečí vydávají regionální slovníky, beletrii psanou dialektem, podílejí se na publicistických výstupech atd. U textové podoby nářečních záznamů je relevantní, komu jsou určeny a jakou formu bude mít jejich zápis (dialektologickou, ortografickou nebo etnografickou).
With increasing urbanization, media influence, educational advancement, and labor migration, the number of native dialect speakers in the Czech Republic is steadily decreasing. This leads to a rapid decline in dialect use and a gradual blurring of dialectal distinctions, making it challenging to find suitable respondents for dialect research in certain regions. Consequently, initiatives aimed at preserving Czech dialects are especially timely. Professional dialectologists collect, archive, and scientifically analyse dialect material, while dialect enthusiasts contribute by publishing regional dictionaries and fiction in dialect and participating in various publications. The form of dialectal records – whether dialectological, orthographic, or ethnographic – depends on the intended audience and the format of transcription.